Aby se krávě mohlo brát mléko, je tele hned po porodu násilně odtrženo od své matky.
Kráva nevyrábí mléko lidem na požádání, vyrábí je pouze pro své tele. Lidé je mohou získat jedině tak, že tele matce seberou. Dnes se to obvykle dělá do 24 hodin po narození. Mezi krávou a teletem přitom existuje pevné mateřské pouto. Vzájemnému odtržení se oba usilovně brání, křičí, hledají se a marně se snaží jít po zvuku volání toho druhého. Toto strádání často neustává ani po několika dnech.

Vinou zhoubné genetiky dnes jedna kráva produkuje v průměru 6500 litrů mléka za rok – čtyřikrát více než v roce 1950 a sedmkrát více, než by přirozeně vypilo tele. Uprostřed laktačního období se jí obvykle tvoří 30-40 litrů mléka denně. Přirozeně žijící telata sají 5-6krát za den, a jejich matka v sobě nikdy nenosí více než 2 litry mléka; dnešní krávy se však dojí dvakrát denně, a v jejich vemeni se může nashromáždit až 20 litrů mléka. Nesmírný tlak a tíha mléka jsou vskutku bolestivé a přispívají k rozvoji nemocí vemene i končetin.

Dojnice jsou uvězněné v kravínech a nikdy nepoznají pastvu.
Tím však její práce nekončí. Kráva je 2-3 měsíce po porodu znovu uměle oplodněna, aby se dalším porodem udržel příliv mléka. Nejenže je tak kráva nucena vyrábět obrovská kvanta mléka, ale nejméně sedm měsíců v roce musí zároveň krmit tele, které nosí ve svém břiše. Toto dvojí břemeno činí z dojených krav nejvytíženější hospodářská zvířata vůbec. Jak dodává John Webster, profesor na universitě v Bristolu: „Zátěž mléčné krávy lze porovnat se zátěží člověka, který běží 6-8 hodin každý den.“ Toto cynicky potvrzuje i Jaroslav Petr, genetik z českého Ústavu živočišné výroby: „My si musíme uvědomit, že ten skot, který dneska máme, tak je vyšlechtěný a vlastně to je vrcholový sportovec.“ Taková zátěž má však devastující účinky na zdraví krav – těžce se zhoršuje jejich tělesná kondice, nadměrná zátěž snižuje jejich obranyschopnost vůči nemocem a krávy pochopitelně trpí i prostým pocitem vyčerpání.

Málokteré české dojnici je umožněna pastva. Drtivá většina z nich je na celý život uvězněna v kravínech, jež nikdy nenaplní přirozené potřeby krav na pohyb, prostředí a sociální kontakt. Někdy se navíc jedná o staré vazné stáje, ve kterých jsou krávy celý život drženy na řetězu a nemohou se pohnout více než o jeden metr.

Mastitida napadající nepřirozeně velké vemeno.
Jak nadměrná zátěž, tak špatné prostředí značně přispívají k jejich zdravotním problémům. Nejčastější jsou onemocnění chodidel a vemene. Naprosto běžnou chorobou je mastitida, bolestivá infekce projevující se zaníceným a oteklým vemenem. Mezi průvodní jevy patří také snížená chuť k jídlu, dehydratace a průjmy. Poškozená, zanícená chodidla vedou ke kulhání a chromosti. Vyskytují se i problémy se zažíváním (způsobené nepřirozenou stravou), metabolické choroby (ketóza) a kožní onemocnění (dermatitida).

Přežvýkavci jsou evolučně uzpůsobeni k tomu, aby navenek nevykazovali známky slabosti, neboť by tím přitahovali dravce. Krávy proto trpí mnohem více, než dávají najevo, a to bohužel mate i obyčejné lidi.

Jakmile krávy přestanou být produktivní, ať už kvůli onemocnění nebo nižší tvorbě mléka, jsou naloženy do kamionu a poslány na smrt. Stane se z nich hovězí maso nízké jakosti.

Použitá literatura:

  • Josef Bouška. Chov Dojeného skotu. Profi Press 2006. (Způsob chovu v ČR.)
  • Kvapilík a kolektiv. Ročenka – Chov skotu v České republice. Hlavní výsledky a ukazatele za rok 2007. Českomoravská společnost chovatelů. Strana 10 a 44. (6500 litrů mléka na krávu v průměru + časté onemocnění vemene.)
  • Důvodová zpráva k návrhu zásad zákona o plemenitbě hospodářských zvířat. http://www.psp.cz/eknih/1969cnr/tisky/T0084_02.htm (zobrazeno dne 11.4.2009). (Produkce mléka v roce 1950.)
  • John Webster. Welfare aneb střízlivé kázání o ráji. Nadace na ochranu zvířat. ISBN 80-238-4086-X. Strana 167. (přirovnání 6-8 hodin běhu denně + 30-40 mléka litrů denně + tele by vypilo max. 1000 litrů za rok).
  • Nemoc šílených krav. ČRo 1 – Radiožurnál: Radiofórum dne 21.11.2003 (rozhovor s Jaroslavem Petrem).
  • Marchant-Forde a kolektiv. Responses of dairy cows and calves to each other’s vocalisations after early separation. Applied Animal Behaviour Science, Volume 78, Issue 1, 1 August 2002. (Kráva a tele po odtržení "vydávají zvuky" a vzájemně reagují na volání druhého.)
  • Toni Vernelli: The Dark Side of Dairy. VIVA! 2005. (Vše ostatní).

Další informace: