Výkaly a močůvka znečišťují vodstvo, půdu i vzduch.
Intenzivní zemědělství je vždy zátěží pro životní prostředí, ovšem živočišná výroba je v tomto směru nesrovnatelně škodlivější než výroba rostlinná. Tato skutečnost je způsobena tím, že k tomu, aby bylo možné získat živočišné potraviny, je potřeba zvířata nejprve nakrmit výrazně vyšším množstvím potravin rostlinných.

Obrovské množství potravy, která se zkrmuje hospodářským zvířatům, se tak člověku vrátí v podobě výkalů a močůvky, které svým obsahem dusíku a fosforu znečišťují vodstvo, půdu i vzduch. Následkem jsou zkažené podzemní zdroje vody; sinice v potocích a jezerech, které zahubí tamní ryby i další vodní organismy; kyselé deště způsobující odumírání lesů i jiné vegetace.

Živočišná výroba podle zprávy OSN produkuje více skleníkových plynů než automobily. Skleníkové plyny jsou s velkou pravděpodobností příčinou klimatických změn. Předpokládá se, že v jejich důsledku budou povodně či naopak nedostatek dešťové vody dále zhoršovat dostupnost potravy v rozvojových zemích; že se celé ostrovy i přímořské země mohou dostat pod hladinu oceánů a že se celkově zvýší výskyt přírodních katastrof.

Jednou z příčin odlesňování je poptávka po krmivu a tvorbě nových pastvin.
Každým rokem ze světa zmizí zhruba jedno procento deštných lesů. Jednou z hlavních příčin odlesňování, včetně vypalování tropických deštných lesů, je přitom právě poptávka po krmivu a tvorbě nových pastvin. Spolu s lesy mizí i mnoho rostlinných a živočišných druhů a odlesňování ohrožuje dokonce i domorodé obyvatele. Katastrofou pro biodiversitu je také světový rybolov – podle OSN už rybáři buď úplně zdevastovali, či vážně ohrožují 80 procent ryb v téměř všech částech světa.

Použitá literatura