Třetina světové produkce obilnin skončí v žaludcích hospodářských zvířat.
Mnoho komentátorů dnes poukazuje na vliv rostoucí poptávky po biopalivech, která přímo soupeří s poptávkou chudých lidí po potravě, a klade si otázku, nakolik je morálně přijatelné používat půdu, která by reálně mohla být užita k nasycení hladovějících, k produkci plodin na výrobu pohonných hmot. Jen málokdo si bohužel uvědomuje, že konzumace masa, mléka a vajec je z tohoto hlediska ještě hůře ospravedlnitelná.

Hospodářská zvířata zkonzumují velké množství krmiva, ale jen malou část takto získané energie „přemění“ na maso, mléko či vejce. Zbytek využijí ke každodenním činnostem, jako je pohyb, dýchání a udržování tepla. K získání jednoho kilogramu masa je tak zapotřebí několik kilogramů krmiva, podle některých odhadů až 16 kg v případě hovězího masa. Člověk stravující se typickou západoevropskou stravou potřebuje k sestavení vyváženého jídelníčku minimálně třikrát více půdy než vegan.

Zatímco 850 milionů lidí trpí nedostatkem potravy, více než třetina světové sklizně obilnin skončí v žaludcích hospodářských zvířat. 80% hladovějících dětí přitom žije v zemích s přebytkem potravy a mnohdy jde právě o plodiny, které se vyvážejí jako krmivo. Kdybychom místo krmiva pěstovali potravu pro lidi, získali bychom takové množství potravy, že bychom jím mohli nasytit všechny lidi na světě. Naopak kdyby měl každý získávat 25% energetického příjmu z živočišných produktů, ze současné produkce bychom nasytili jen polovinu obyvatel.

80% hladovějících dětí žije v zemích s přebytkem potravy
Plýtvání potravou jde samozřejmě ruku v ruce s plýtváním vodou, neboť pěstované plodiny je nutné intenzivně zalévat. Kromě toho potřebují hospodářská zvířata napájet a vodou se také musejí odstraňovat nečistoty, které po sobě zvířata zanechají. Proto je na jeden kilogram hovězího masa podle těch nejkonzervativnějších odhadů zapotřebí 3700 litrů vody, kdežto na jeden kilogram pšenice jen 120 litrů. Odepřete-li si kilo hovězího, ušetříte tím minimálně tolik vody, jako kdybyste se dva až čtyři měsíce nesprchovali.

Toto plýtvání se odehrává ve světě, kde více než miliarda lidí nemá dostatečný přístup k čisté vodě. Mnoho krmiva se přitom pěstuje v rozvojových zemích, takže na jeho zavlažování se může používat přesně ta voda, která chudým obyvatelům chybí. Předpovědi dalšího vývoje navíc vůbec nejsou příznivé – očekává se, že počet lidí trpících nedostatkem čisté vody se do poloviny století minimálně zdvojnásobí. Někteří komentátoři dodávají, že války o ropu v budoucnu nahradí právě války o vodu.

Použitá literatura:

  • Grant Ferrett: Biofuels 'crime against humanity'. BBC NEWS. http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/americas/7065061.stm (Biopaliva označena jako zločin proti lidskosti.)
  • Mark Gold. The Global Benefit of Eating Less Meat. Compassion in World Farming Trust 2004. Strana 23. (Různé odhady potřeby krmiva na jeden kilogram masa.)
  • P. W. Gerbens-Leenes et al. A method to determine land requirements relating to food consumption patterns. Agriculture, Ecosystems and Environment, 2002; 90:47-58. (Autoři citují dřívější studie, z nichž vyplývá, že vegetarián potřebuje 3x méně půdy, a na základě svých zjištění dospívají k závěru, že rozdíl může být ještě větší.)
  • Jeremy Rifkin: The world's problems on a plate, The Guardian. http://www.guardian.co.uk/world/2002/may/17/famine.comment (80% hladovějících v zemích s přebytky.)
  • Ellen Messer, Peter Uvin. The Hunger Report 1995. Routledge 1996. Strana 1-2. (Kolik lidí by nasitila čistě rostlinná strava ve srovnání s 25% živočišnou. Výpočet na základě údajů FAO.)
  • Vegan Society: The Environment – Water. http://www.vegansociety.com/environment/water/ (zobrazeno dne 13.4.2009).
  • BBC News: Homes forced to get water meters http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/england/4759960.stm (zobrazeno dne 13.4.2009). (Průměrná sprcha spotřebuje 30 až 60 litrů vody.)

Zdroje ke grafu: