Jak se žije těmto zvířatům v „továrnách na maso a vejce“? Tisíce kuřat se mačkají v temných halách, které naprosto vylučují jakýkoli přirozený, společenský život. Otřesné hygienické podmínky vedou k šíření bolestivých infekcí. Dnešní kuřata mají kvůli genetickým zásahům téměř dvakrát větší hmotnost, než měla kuřata ve 30. letech, a ještě rostou dvakrát rychleji - to je příčinou častých infarktů, selhávání plic a zlomených kostí, které neudrží tíhu vlastního těla. Jejich rodičům je zase drasticky omezována potrava, a ti proto trpí chronickým hladem.
Nosnice žijí v klecích, které jsou tak malé, že v nich nemohou ani roztáhnout křídla. V těchto podmínkách nemohou naplnit své přirozené instinkty, což vede ke zjevným poruchám chování, které mohou přerůst v agresivitu a kanibalismus. I nosnice trpí mnoha nemocemi ze špinavého prostředí a genetických manipulací – patří mezi ně řídnutí kostí a poškození končetin (z drátěné podlahy), které přitahuje sekundární infekce. Jelikož kohouti nemají pro vaječné farmy žádný význam, jsou udušeni v plynové komoře hned první den života.Jakmile tato zvířata přestanou svým majitelům vynášet, směřují na porážku. Nešetrná manipulace, malé přepravní klece a jízda v kamionu dále zhoršují jejich stres a zranění. Na jatkách jsou kuřata a slepice pověšeny za nohy na pohybující se na hák, který je dotáhne k elektrifikované vodě. Ne vždy se však omráčení podaří, a někteří ptáci jsou proto vykrvováni za živa.