Nekomentované záběry z jedné rakouské kuřecí farmy (michalkolesar.net).
V přeplněných halách bez jediného okna se mačkají tisíce či desetitisíce brojlerových kuřat, tj. kuřat chovaných na maso. Na jednom metru čtverečním bývá umístěno až 20 ptáků. Slepice dokáží bez problémů žít ve skupině, v níž je maximálně několik desítek jedinců – v té si každý jedinec ještě dokáže najít své místo ve společenském řádu. Průmyslové podmínky však žádný takový řád neumožňují a důsledkem jsou poruchy chování.

Dalším následkem tohoto hromadného uvěznění je nepředstavitelné množství špíny a infekcí. Celých šest týdnů kuřata zůstávají na stejné podestýlce, z níž se později stane vlhká houbovitá hmota. Vzduch je zahlcen prachem, peřím a čpavkem. Mnoho kuřat trpí parazity, nemocemi dýchacích cest, zánětem průdušek, popáleninami způsobenými amoniakem a očními problémy.

Kuřata trpí zlomeninami, protože jejich kosti neudrží tíhu znetvořeného těla.
Genetické manipulace způsobily, že hmotnost kuřat před porážkou je dnes téměř dvakrát vyšší, než byla ve 30. letech dvacátého století, a přitom do této hmotnosti dnešní kuřata vyrostou za poloviční dobu. Tento extrémně rychlý růst svaloviny vede k tomu, že kuřata rostou tak rychle, že jejich srdce a plíce nezvládají obsluhovat zbytek těla, a důsledkem jsou časté infarkty a selhávání plic. Větší produktivita však chovatelům ztráty na životech bohatě vynahradí.

„Podstatou pojmu brojler je vysoce intenzivní rychlovýkrm nedospělého organismu. Brojleři jsou děti, jejichž svalovina odpovídá váze dospělých, zatímco kostra a vnitřní orgány zůstávají dětské. Brojleří průmysl je tedy cílená výroba mrzáků.“
Michal Kolesár, michalkolesar.net / realita.tv

Jedno z mnoha kuřat, která nevydržela infekční prostředí chovných hal.
Přes 70% kuřat má problémy s chozením, protože jejich nohy těžce drží tíhu svého obrovského těla. Mnoho kuřat ochrne a některá zemřou žízní, protože takto nejsou schopna dojít k vodě. Za normální stav se považuje, když mimo jatka zemře celkově "jen" každé dvacáté kuře.






Použitá literatura:

  • Miloš Skřivan et al. Drůbežnictví 2000. Agrospoj. Strana 87-99. (Způsob chovu v ČR.)
  • Tuláček: Chov hrabavé drůbeže. Brázda. Strana 99-102. (Srovnání váhy a růstu kuřat dnes a ve 30. letech v ČR)
  • Alistair Currie. Dishing the Dirt: The Secret History of Meat.VIVA! 2004. Strana 22-25. (Hygiena, nemoci)
  • Jacky Turner et al. The Welfare of Broiler Chickens in the European Union. Compassion in World Farming Trust, 2005. (Následky genetické selekce; problémy s končetinami.)
  • Jacky Turner: Stop – Look – Listen. Recognising the Sentience of Farm Animals. Compassion in World Farming Trust, 2006. Strana 36-37. (Sociální aspekty nepřirozeně velkých skupin.)

Další informace: