Krávy jsou inteligentní zvířata s bohatým sociálním životem.
Při letmém pohledu na krávu možná nabudete dojmu, že se toto zvíře o nic nestará a nic jej nezajímá. Život krávy však v sobě skrývá mnohem více, než si dovedete představit.

V přirozených podmínkách žijí krávy v relativně malých stádech – většinou čítají kolem 20 členů. Neznámí jedinci se k nim přidávají jen zřídkakdy, zvířata se tudíž mezi sebou velmi dobře znají. Jednotlivé krávy se od sebe liší nejen vzhledově, ale i povahově. Některé jsou chytřejší, jiné se učí pomaleji, některé jsou troufalé a podnikavé, jiné se raději drží stranou neznámých podnětů. Zajímavé je, že krávy si svého vůdce nevybírají podle síly, velikosti či surovosti, nýbrž podle inteligence, odvahy, zkušeností a společenských schopností.

Krávy si budují velmi silné společenské vztahy. Přátelství na celý život vznikají často už v mládí, v době, kdy se telata rozkoukávají a poznávají svět. Krávy se vzájemně líží jazykem; čím větší jsou přátelé a čím déle se znají, tím intenzivněji. Zvířata lépe snášejí nepříjemné podněty, jsou-li v blízkosti svých přátel, a velmi dobře vnímají emoce druhých – mívají menší chuť k jídlu, když se kamarád necítí dobře.

Porod je pro krávu velmi intimní záležitost. Budoucí matka se proto krátce před ním odtrhne od zbytku stáda a ukryje své dítě do vysoké trávy. Hned po porodu jej matka začne olizovat tak dlouho, dokud jej tím neusuší. Již v tomto okamžiku se mezi nimi utváří silné vzájemné pouto. Mateřský cit krav je věhlasný a své o něm ví každý, kdo viděl, jak lidé krávám tele násilím odebírají.

V přirozeném prostředí se kráva s teletem zhruba po týdnu vrací ke svému stádu a nastává cosi jako přijímací ceremoniál. „Býčí král“ k nim vyjde a „eskortujel“ je ke zbytku stáda. Ostatní si tele nejdříve prohlédnou a očmuchají, jako by se rozmýšleli, zda jej chtějí. Až poté jsou oba přijati za právoplatné členy. Po dvou týdnech se tele začíná hlouběji seznamovat se svými vrstevníky. Vedle dětských radovánek se společně učí efektivně pást a vyhýbat se jedovatým rostlinám. Telata přirozeně sají mléko minimálně 8 měsíců. Krávy (nikoli býci) si však vztah se svou matkou běžně udržují celý život.

Krávy jsou také nesmírně inteligentní zvířata. K problémům se staví čelem a mají dobrý pocit z překonání překážky. V jedné studii jim byla přislíbena odměna, pokud zjistí, jak se otevírají dveře. Rozbor EEG následně ukázal jejich rozrušení. „Zrychlil se jim tep a někteří dokonce vyskočili do vzduchu. Tomu se říká Eureka efekt,“ říká profesor Donald Broom z univerzity v Cambridge.

Krávy rozumí vztahu příčiny a následku a učí se od ostatních. Vidí-li například jinou krávu dostat ránu od elektrickému plotu, začnou se mu vyhýbat také. Dokáží si zapamatovat lidskou tvář a vyhýbají se těm, kteří jim ublížili. Podle vědců mají krávy inteligenci srovnatelnou se psy, a dokonce o něco vyšší než kočky. Další úchvatnou schopností je jejich paměť. Co se naučily, to nezapomenou. Krávy si pamatují, jak se dostat ke svým oblíbeným místům, ať jde o kvalitní pastvu, úkryt či dobrou vodu.

Známy jsou případy krav, které podaly neuvěřitelné výkony, aby utekly před popravou. Za všechny je možno uvést příběh Emily, která přeskočila jeden a půl metrovou bránu a utekla do lesů. V krajině pokryté sněhem přežívala několik týdnů a s neuvěřitelnou chytrostí ignorovala návnady nastražené pracovníky jatek. Nakonec byla zachráněna lidmi z nedalekého útulku, ve kterém žije dodnes.

Přečtěte si, co se s těmito zvířaty děje na moderních farmách.

Použitá literatura:


Další informace: